Rámec
Práva pro 21. století
Všeobecná deklarace lidských práv, přijatá v roce 1948, položila historický základ pro lidskou důstojnost, svobodu a participaci. Její principy zůstávají platné a nepostradatelné.
Dosáhly širokého celosvětového uznání a tvoří základ moderních právních a institucionálních rámců po celém světě.
Těchto 21 práv rozšiřuje a konkretizuje tyto principy pro podmínky naší doby.
Kontext
Proč je rozšíření nezbytné
V 21. století je lidská existence stále více formována nejen politickou mocí, ale také ekonomickými systémy, finančními architekturami, technologickými infrastrukturami, algoritmickými prostředími a ekologickými limity.
Tyto systémy fungují v měřítku a míře složitosti, které původní rámec lidských práv nemohl plně předvídat ani explicitně řešit.
Navzdory rostoucímu objemu zákonů a předpisů se jasnost a přístupnost základních lidských práv v praxi snížily.
Mladší generace v mnoha vyspělých a propojených ekonomikách vstupují do dospělosti za podmínek poznamenáných strukturálním zadlužením, nedostupností bydlení, ekonomickou nestabilitou, psychickou zátěží, kognitivním přetížením a oslabeným pocitem autonomie a výhledu do budoucnosti.
Tyto problémy nevznikají primárně z individuálního selhání, ale ze způsobu, jakým jsou systémy navrženy.
Následující práva nenahrazují Všeobecnou deklaraci lidských práv. Rozšiřují a konkretizují její principy tak, aby lidská důstojnost, svoboda a odpovědnost zůstaly jasné, chráněné a vymahatelné za současných podmínek.
21 práv
21 práv ve 5 kategoriích
Ekonomická práva a spravedlnost
Práva spojená s prací, příjmem a jistotou
Měření, růst a krizové řízení
Technologie, data a vědomí
Metapráva vycházející z lidské přirozenosti
Otevřená participace
Tato práva jsou výchozím bodem
Jednadvacet práv zde představených vychází z třiceti dvou bodů manifestu a je nabízeno jako základ pro vědomé kolektivní jednání. Nejsou to konečné odpovědi. Jsou to výchozí body pro veřejnou diskusi, institucionální reformu a demokratické zapojení.